Monika Binias: Sledování porna ničí vztahy. Je to závislost!

Nikdo není dokonalý a každý má své slabé stránky…A i každý z nás, nebo většina z nás, má nějakou neřest…A co si pod tímto slovem máme vlastně představit? Jedná se o činnost, návyk či chování, jež není považováno za zcela přijatelné a obvykle bývá škodlivé i pro naše fyzické nebo duševní zdraví. Mezi nejčastější neřesti například patří nadměrná konzumace alkoholu, kouření, zneužívání návykových látek, hazardní hry či závislost na sexu, pornografii, sladkém, anebo závislost na technologiích či sociálních sítích. Tyto činnosti se totiž pojí s krátkodobým potěšením, avšak dlouhodobě mohou způsobit velmi negativní následky…

Pojem “neřest” sahá hluboko do historie, neboť byl zaznamenán již ve starověkých civilizacích. Starověcí Řekové a Římané ale měli o ctnostech a neřestech vlastní představy…I v této době se však někteří filozofové zabývali tím, že je zapotřebí nalézt mezi nedostatkem a přemírou jakousi zlatou střední cestu…A z jakých důvodů má vůbec člověk neustálou potřebu neřesti vyhledávat? Z psychologického hlediska jsme bytosti toužící po potěšení a okamžitém uspokojení a naše biologické instinkty nás tak vedou k hledání potěšení a vyhýbání se bolesti…Neřesti také často slouží jako únik od stresu, všelijakých úzkostí či každodenním problémů. K alkoholu nebo cigaretám se tak například lidé obrací tehdy, když se cítí pod tlakem, neboť jim přináší dočasnou úlevu…Jiné neřesti, jako je například závislost na technologiích či přejídání pak údajně pramení z pocity vlastní nenaplněnosti a prázdnoty…Tyto vzorce jsou totiž spojené s tzv. “posilováním”…To znamená, že když člověk vykonává určitou činnost, která mu přináší potěšení, mozek uvolní dopamin, což je látka, která vyvolává pocit štěstí…Tento proces pak posiluje touhu činnost opakovat, přičemž se dříve nebo později rozvíjí závislost…Neřesti nám připomínají, že jsme pouze lidé – tedy bytosti s emocemi, touhami a slabostmi a důležité je tak poučit se ze svých chyb či hledat způsoby, jak neřesti zvládat, anebo je přeměnit na zdravější návyky. 

“Mně se slovo neřest hrozně líbí!” řekla kamarádka Moniky Binias Veronika, neboť se toto téma stalo i tématem posledního dílu podcastu Nevím no, na platformě Herohero. A přiznala také, že za největší neřest považuje drogy! “Já mám zkušenost s drogama až tak v pětačtyřiceti. Vlastně Sámer mi řekl, pojď, zkusíme trávu…A přinesl hrozně moc druhů a se mnou to neudělalo vůbec nic…Seděla jsem tam akorát znuděná…Ale tvrdých drog se bojím, i když mi to na party často zadarmo nabízeli…A soused mi také nabídl extázy, že prý je to dobré na sex…A já jsem si říkala, že budu hrozně odvážná, jako crazy mladistvá, když jsem si začala s mým mužem a on za mnou jezdil…A můj muž je prostě sportovec, fair play, a drogy nesnáší! Ale já chtěla vědět, jaký by to mělo účinek…Tak jsem nám to rozpůlila do šáňa a Petr mi říká – to je nějaký divný to šampaňský, cos tam dala? A asi za hodinu jsme si šli lehnout a on přišel a řekl – pojď, půjdem na to! A pak to dělal asi tři hodiny a já měla úplně vykloubený nohy…Ale zas byl takovej hrozně milej a ptal se, jestli mi nevadí, že to děláme tak dlouho, že je to úžasný…Takže musím říct, že sex byl dobrej, jen ty nohy…,” svěřila se sledujícím Monika Binias. “Mě bylo třeba po marihuaně strašně zle, a to jediná droga, co jsem kdy zkusila, protože jsem se bála, co to se mnou udělá…,” řekla jí na to Veronika. “Já si myslím, že drogy jsou novodobá metla lidstva a když řekneš pervitin, anebo heroin, tak vidím v hlavě trosky…Je to prostě cesta do pekel…,” odpověděla Veronice Monika. A obě ženy se následně shodly, že nesouhlasí s tím, jak dnešní společnost problematiku drog relativizuje, jelikož se často v seriálech, filmech či na internetu objevují vykreslené tak, jako by se vůbec o nic nešlo.

A co takový alkohol, který je v české společnosti tolerován, jako zcela přirozená věc či snad dokonce součást pomalu každodenního života? “Já vím, že nepiju, takže je to za mě nezávadné. V naší rodině například nebyl alkoholik vůbec nikdo…Ale zase jsem četla, že máme nejvíc pijících náctiletých na celém světě…,” řekla Monika. “Já když jsem se poprvé opila, tak jsme s kamarádkou strašně zvracely a ona se dokonce vyzvracela do pračky. A myslím si, že alkohol je takový plíživý démon…,” prohlásila Veronika. “No, já když jsem si poprvé dala dvě deci vína s klukem na rande, tak jsem viděla futra dveří dvojitě…A když jsem do sebe později kopla poprvé koňak, tak jsem myslela, že bude po mně…,” zasmála se Monika. 

“Mě třeba překvapilo, že může být závislost na pornu a tys mi jednou poslala chlapíka, kterého jsme také chtěly pozvat do podcastu a který je fakt pěkný, úspěšný a měl ty koule přiznat, že je závislý na pornu. To porno, to je ničitel vztahů, ničitel reálného, normálního sexu, protože ti chlapi mají v té hlavě scestné představy, jak má vypadat sex. Jakýkoli pitomec, a i desetileté děcko, otevře, máčkne a je to tam…,” řekla Monika. “A člověk si vlastně může udělat dobře kdykoli, prostřednictvím mobilu…A to je takové, že to ztrácí tu hodnotu, tu kvalitu versus kvantitu. A další problém je čas. Je přece úplně zvrácené, že borec od tebe odejde, třeba od sledování filmu, a jde si vyhonit na záchod…To je úplné psycho,” prohlásila Veronika. 

“Dřív, když chlapi neměli pravidelný sex, tak si to taky dělali. Ale koho si představovali? Tu ženskou, po které toužili, kterou chtěli dostat, což je vlastně přirozený vývoj. Ale teď se koukají na největší šlápoty, spodinu lidské společnosti…To se pro ně stává vzorem…A ten Jakub Enžl právě říká, že nejdřív si třeba pustíš párové porno, ale za to chvíli ti to nestačí, že je to prostě droga…Pak přijde trojka, pak grupáč, pak úplně nenormální věci a úplnej bizár, že kterého se ti normálně zvedá žaludek…,” zakroutila hlavou Monika. “Já bych třeba dětskou pornografii brala jako vraždu. Třeba pedofil, ten nemá pro společnost vůbec žádný přínos. Vykastrovat a nejvyšší tresty…A oni vykřikují o právech…Práva koho?” dodala ještě.