Říkali, že je blázen…On se ale stal nejznámějším malířem světa!

Geniální umění, dramatický život a nejasné okolnosti skonu…To jsou pilíře, které charakterizují život jednoho z nejznámějších světových malířů – Vincenta van Gogha (1853 – 1890), který do obrazů promítal své měnící se nálady a těžké psychické stavy! Dle současných výzkumů ale Vincent netrpěl schizofrenií, a tak na stole zůstává otevřená hypotéza takzvané fokální epilepsie…

„Šílený“ umělec fascinuje širokou veřejnost již více než sto let a nepochybně patří mezi nejslavnější a nejvíce oceňované malíře historie! Muž, který žil pouze 37 let, vytvořil v časovém intervalu deseti let, 900 maleb a 1100 kreseb, přičemž jeho dílo zůstalo za jeho života prakticky neznámé…Po jeho smrti ale sláva Van Gogha začala stoupat závratnou rychlostí a některé z jeho maleb stále zaujímají vysokou pozici v seznamu nejdražších maleb světa! Obraz Kosatce byl v roce 1987 například prodán za 53,9 milionu dolarů a Portrét doktora Gacheta pak v roce 1990 za 82,5 milionu dolarů…

A jaký byl vlastně život muže, jehož jméno zná téměř každý člověk na světě? Už jako dítě byl Vincent plachý, ustrašený a stranil se ostatních. A když ho pak odmítla i dcera bytné Uršula Loyerová, zcela se zhroutil a stáhl sám do sebe. Nebyl se schopen postarat o základní životní potřeby, díky své konfliktní povaze měl výrazné problémy v zaměstnání a neuspěl ani jako kazatel…

Měl však bratra Thea, který se mu snažil pomoct a seznámil ho tak s malířem Paulem Gauguinem, kterého Vincent navštívil v jihofrancouzském Arles. Pouhých devět týdnů v Arles však stačilo k tomu, aby se stalo nejznámější kapitolou dějin evropského umění! Vincent zde konečně nalezl smysl života, a to malování! Současně měl ale jakési utopické vize o založení komunity s obdivovanými kolegy, zejména pak s Gauguinem, jehož obrazy cenil nad své vlastní a kterého k sobě opakovaně zval. 

Na Gauguina se Vincent velmi těšil, připadal si opuštěný a chtěl se podělit o svá tvůrčí muka. Pro Gauguina tak připravil místnost v „žlutém domě“ a představoval si společné tvůrčí chvíle! Gauguin navštívil dům Van Gogha v říjnu 1888…Toužebná idyla se ale nekonala…Dvě silné a dominantní osobnosti se totiž střetly nejen na poli lidském, ale i uměleckém, přičemž svou neblahou roli sehrává i nezřízená konzumace absintu, kterému se oba rádi oddávali!

Následkem těchto okolností se ve Vincentovi opět probouzí úzkosti a paranoia. Bojí se, že ho Gauguin opustí a v období Vánoce tak mezi oběma umělci dochází k prudké hádce! Van Gogh se Gauguina pokusí zabít, což ho samotného vyděsí natolik, že si za trest uřízne vlastní ucho. Dominantní Gauguin již ale nemíní podobná bláznovství snášet a narychlo opouští Arles…Poté ovšem Van Gogha, kromě tabáku, kávy a absintu, nedrží nad vodou nikdo a nic…Upadá do depresí, trpí silnou paranoiou, a když už se objeví venku, děti na něj pokřikují, že je blázen… Odchází tak do sanatoria pro duševně choré v St. Paul Mausole v St. Rémy, zhruba 25 kilometrů od Arles, avšak ani zde se jeho stav nelepší. Vincent myslí na sebevraždu a při venkovních procházkách dostává záchvaty…Znovu se tak, coby zachránce, objevuje na scéně jeho bratr Theo, který mu chce opět pomoci! Ubytuje Van Gogha v Auvers, v podkrovní světničce kavárny, kde Vincent, při skleničce absinthu denně, namaluje v průběhu dvou měsíců – sedmdesát obrazů! Dne 27. července 1890 však na procházce po okolí vytahuje z kapsy revolver a svůj život ukončuje střelou do hlavy! Na následky zranění ale Van Gogh umírá až dva dny poté…