Český Parsifal, který z lidí tahal peníze pro „Tisíciletou říši”

V devadesátých letech se neúspěšný student scénáristiky, Jan Dvorský, prohlásil za Bohem vyvoleného mesiáše a nechal se oslovovat jménem Imanuel Parsifal! K „prozření“ u něj došlo poté, co si přečetl knihu „Ve světle Pravdy. Poselství Grálu“… Učení, které ve dvacátých letech 20. století sepsal Oskar Ernst Bernhadt, vystupující pod jménem Abd-ru-schin…

Dvorský se ale v devadesátých letech dostal na stránky bulváru nejen proto, že bylo jeho hnutí „imanuelitů“ považováno za nebezpečnou sektu, ale také proto, že jeho partnerkou byla Lucie Dvorská, dcera známé herečky Mileny Dvorské…

Kniha Poselství Grálu uchvátila Dvorského natolik, že se rozhodl sepsat také vlastní knihu – Syn člověka! Aby ji ale mohl vydat, musel prodat svůj byt, což však neviděl jako žádnou překážku, neboť zcela věřil své „vizi”…Původní učení „obohatil“ vlastními myšlenkami, podle kterých byli lidé, tedy kromě Dvorského a jeho ženy Lucie (tzv. Labutí panny), „převrácení“ a pouze ONI je tak mohli zachránit a společně pak vybudovat „Tisíciletou říši!“ Dvorský se snažil čtenářům namluvit, že každý muž je převrácený a každá žena je převrácená…Tedy, že mužská duše žije v těle ženy a ženská duše v těle muže, z čehož pramení veškeré zlo světa! 

Kdyby si tuto knihu přečetl člověk, který přemýšlí alespoň trochu kriticky, nebo racionálně, zřejmě by se chytal za hlavu…Na takové lidi ale Dvorský (stejně jako ostatní vůdcové sekt) rozhodně nemířil…Cílil na jiné lidi. Zranitelné, nejisté, nesebevědomé, z nestabilních rodinných prostředí, izolované, nebo na ty, kteří hledali změnu…A nechyběla mu přitom ani schopnost manipulace a využívání vlastního „charisma“…

Je všeobecně známo, že sekty, kulty a další společenství dávají lidem pocit jisté sounáležitosti, určitého naplnění, nebo i pocit, že konečně nalezli ten smysl života, který jim chyběl…Často totiž nabízí jasnou a sebevědomou vizi, přijetí dosud nepřijatého, nebo i nadřazenost plynoucí z samotného členství…Vůdci se obvykle prezentují jako privilegovaní, neomylní a velkolepí a jejich „charisma“ lidi přitahuje…V prostředí sekt, kultů a hnutí je také odmítáno kritické myšlení a absolutní víra naopak iracionálně odměňována! Ve hře bývá i cílení na pocit viny, který je v takovém člověku obvykle zakořeněn již z dětství, a také na pocit hanby či strachu, což jedince postupně zbavuje vlastní identity…

Dvorský například hlásal: „Musíte opustit vše staré, nehmotné i hmotné, ale nic nesmíte přenechat špatnému světu zadarmo – tím byste jen posílili temno…“ To znamenalo, že bude nejlepší, když tito jedinci zpřetrhají původní vazby, odvrátí se od svých blízkých nebo rodiny, prodají svůj majetek a peníze odevzdají ve prospěch „Tisícileté Říše”… Tedy, ve prospěch manipulátora…

Výběrové řízení do sekty ale nebylo tak jednoduché…Nejprve bylo nutné odevzdat peníze a teprve poté bylo možné předstoupit před „vůdce“ k tzv. pohovoru…! Pouze ten totiž mohl rozhodnout, zda je „aura“ dotyčného správná…! Nedejbože, když však „Parsifal“ označil auru jako „žlutou!“ To znamenalo jediné, a to prokletí! Peníze však již zůstaly Dvorskému, který do sekty přijal pouze ty, kteří měli auru „fialovou.“ Ti, kteří mohli odejít za „Tisíciletou říší,“ pak bydleli v obcích na Hořovicku, přičemž velikostí nepřesáhli 20 – 40 lidí, a společně se uzavřeli se před „zkaženým“ světem. Přestali chodit do škol, zaměstnání, k lékaři, odstranili televizi, rádia a spálili škodlivé knihy. Již nic takového nepotřebovali…To, co bylo jediné správné a co skutečně potřebovali, se již dozvěděli jen z úst Parsifala! Ti, kteří se do úzkého výběru nedostali, mohli naopak bloudit v hořovických lesích a řada z nich se pokusila dokonce o sebevraždu. Pokud se pak našel někdo, kdo z sekty odešel, byl prohlášen za zrádce! „Já jsem u nich za černou ovci. Odešla jsem od nich a konec komunikace. Nechápu prý dění, nejsem pravá žena a tak podobně,“ prohlásila bývalá členka této komunity.

Imanuelité byli v České republice velmi činní v devadesátých letech…Jelikož se ale dostali do hledáčku úřadů následkem odmítání školní docházky, Dvorský se v roce 1995 zalekl a odjel s celou rodinou do zahraničí, kde pobývali více než dvacet let. Následně dvakrát neúspěšně žádal o prezidentskou milost a v roce 2008 došlo k jejich nalezení v belgické Ostende…Trestní stíhání bylo zastaveno a v roce 2013 se početná rodina znovu vrátila do Čech, kde žije v pražské vile za vysokou zdí…Dnes toto hnutí sice oficiálně neexistuje, dle některých bývalých členů má ale stále své stoupence a i lidi, co rodině Dvorských posílají peníze. A jak prohlásila jedna z bývalých členek: „Na 99 procent to funguje ještě teď.”

Dcera herečky Mileny Dvorské – Lucie