Bizzár
Nikdy by mě nenapadlo, že jeden jediný večer obrátí celý můj život vzhůru nohama…S Adamem jsem chodila půl roku a všechno se zdálo skvělé. Byl milý, vtipný, často jsme se trávili čas s jeho přáteli a měli jsme spoustu společných plánů.
Jediný, koho jsem dosud neviděla, byl jeho otec, který žil po rozvodu s Adamovou matkou sám. A když mi Adam jednoho dne řekl, že mi ho chce představit, byla jsem nadšená.
Byla sobota večer, když jsme přijeli k domu jeho otce na okraji hlavního města. A když jsem vešla do obýváku, byla jsem zaskočená. Adamův otec, Daniel, byl totiž muž s charismatem, jaký jsem dosud neviděla. Prošedivělé blond vlasy, pronikavé oči a klidná, vyrovnaná energie, která mě okamžitě přitahovala. Byl úplným opakem svého syna. Adam byl výbušný a impulsivní, zatímco jeho otec působil jako někdo, kdo má svůj život pevně pod kontrolou.
Celý večer jsme si povídali a společně se smáli. Ale já cítila, že mezi mnou a Danielem přeskočila jiskra, kterou jsem se ještě tehdy snažila potlačit. Bylo to ale silnější než já a každé setkání s Adamem tak pro mě bylo těžší a těžší. Nemohla jsem se totiž zbavit myšlenek na jeho otce. A jednoho dne, když mě Adam požádal, abych nějaké věci odvezla k jeho otci, se to stalo…
Daniel otevřel dveře, naše pohledy se setkaly a slov již nebyla potřeba. Vešla jsem dovnitř, a než jsem se nadála, byla jsem v jeho náruči. Bylo to šílené, nepochopitelné, ale zároveň neuvěřitelně krásné.
Rozchod s Adamem byl těžký. Zuřil. Cítil se zrazený. A měl samozřejmě pravdu. Lásce ale neporučíš…
Dnes jsme s Danielem spolu. Lidé nás sice soudí, ale já vím, že jsem našla toho pravého. Možná v jiném světě, nebo v jiném životě, by tomu bylo jinak. Ale v tomhle? V tomhle jsem si jistá, že to takhle mělo být.
