Nezdravé, nebo-li toxické, partnerské vztahy jsou problémem, který může mít silně negativní dopad, a to jak na zdraví duševní, tak na zdraví fyzické…Tento typ vztahů se ale neobjevuje pouze ve vztazích partnerských, ale také v rámci rodiny, mezi přáteli či na pracovišti…Důležité je tedy dostatečně brzy odhalit, kdy se o takový vztah jedná a najít způsob, jak se z něho co nejdříve vymanit. To ale nemusí být tak úplně jednoduché, jak se z počátku může zdát…
Jak ale rozpoznat, že se jedná o takový typ vztahu? Toxický vztah bývá charakterizován chováním, které je kontrolující, manipulativní a obvykle také emocionálně či fyzicky destruktivní. Jedním z jeho hlavním příznaků je nedostatek respektu k potřebám a přáním druhého, ignorování jeho názorů a stále rostoucí kritika…A ani komunikace neprobíhá tak, jak by asi ve zdravém a vyrovnaném vztahu probíhat měla…Často bývá jednostranná, anebo v podstatě neexistuje…A když se pak objeví nějaký problém, není o něm možné diskutovat, neboť toxický partner před řešením problému utíká a druhý partner se tak cítí nepochopený a zanedbávaný. Namísto komunikace jsou tedy běžnou součástí takového vztahu hádky, napětí a všelijaké konflikty, které nejen, že se často opakují, ale které se takzvaně zametají pod koberec…
Obvyklé je rovněž izolovat partnera od přátel a rodiny a posílit tak jeho emocionální závislost…Toxický partner také často cíleně snižuje sebevědomí partnera a využívá lásku coby prostředek k dosažení vlastních cílů a potřeb, neboť on je ten, kdo si “zaslouží” veškerou pozornost. A i přesto, že v pozdějších fázích vztahu může docházet i k fyzickému násilí, nebývá opuštění takového vztahu jednoduché…Mnoho lidí se totiž cítí jako v neviditelné kleci, neboť toxický partner vytváří prostředí emocionální závislosti, strachu a nejistoty…
A jak se tedy z něčeho takového vymanit? První krok je uvědomit si, že se o takový typ vztahu vůbec jedná. To znamená rozpoznat některé z výše uvedených znaků a přiznání si sám sobě, že jde o skutečný problém. Následně tak může dojít ke svěření se někomu blízkému, anebo k vyhledání pomoci psychoterapeuta, který poskytne podporu a vedení při vystoupení z této nelehké situace. Je však nutné mít na paměti, že když už se z takového vztahu rozhodnete odejít, je potřeba mít promyšlen i praktický plán, jakým je bydlení a finance…Po odchodu z toxického vztahu je pak zcela nezbytné stanovit si pevné hranice, aby nedošlo k opětovnému zapletení do toxického vzorce chování…Důležité je tak pracovat na svém sebevědomí, znovuobnovení vlastní hodnoty a uzdravení se z prožitého traumatu…Pamatujte, že každý má právo na zdravý a respektující vztah, kde je láska, podpora a vzájemná úcta základem a ne něčím, čeho lze jen velmi obtížně dosáhnout…
Jelikož je v poslední době téma toxických vztahů velmi častým tématem sociálních sítí, objevilo se toto téma i jako otázka v jednom z dílů podcastu Tadeáše Kuběnky. A to v díle, kde společně s Lenkou Kuběnkovou, tedy Tadeášovou matkou, společně odpovídali na otázky sledujících v tzv. Kuběnkově poradně.
Jedna ze sledujících se totiž obou zeptala, jak odejít z toxického vztahu? “Já měl třeba vždycky kolem sebe hodně kamarádek, které byly v toxických vztazích a měly velký problém z nich odejít,” prohlásil Tadeáš. “A myslíš, že to mají spíš ženské a chlapům se to nestává? Anebo myslíš, že chlapi jsou spíš těmi, kdo tu toxicitu vytváří?” zeptala se Tadeáše Lenka. “Podle mě to z devadesáti procent vytváří ten chlap a ta ženská neví, jak odejít…,” odpověděl jí Tadeáš.
“Ty máš za sebou také toxický vztah a já jsem měla toxický vztah to první manželství. A jak odejít? Myslím, že je to strašně těžké a dokud se nestane něco velkého, nebo si nenajdeš někoho jiného, tak se ti z toho vztahu těžko odchází, protože oni, ti manipulátoři, jsou většinou tak výborní řečníci a tak tě zblbnou, že si to ve finále všechno dáváš sám za vinu. To jsem měla třeba já, že ať se stalo cokoliv, tak mi to uměl tak vysvětlit, že já jsem se mu ještě musela jít omluvit, i když jsem nic neudělala…Příklad, byla jsem těhotná a nemohla jsem nikam chodit po večerech. A on prostě musel jít každý pátek a sobotu na diskotéku. A když jsem začala dělat scény a chtěla, aby se mnou aspoň jednou zůstal doma, tak on mi to ještě dokázal vysvětlit tak, abych se mu já šla omluvit, že je to vlastně moje vina, že jsem těhotná…A přišel třeba v noci a normálně mě těhotnou táhnul ve sněhu přes půlku Havířova, že mě jde vrátit rodičům, prostě mě reklamovat, protože jsem prý špatně vychovaná a že je to vina mých rodičů…A kdybych prý byla dobře vychovaná, tak bych mu vlastně nevyčítala, že jde na ty diskotéky…Bylo to fakt šílené! A co mě dokopalo odejít? Ani nevím, musíš prostě dojít do fáze, že se tak strašně naštveš, že víš, že to už není udržitelné! Mně třeba pomohlo, že jsem měla to dítě a že jsem se rozhodla, že nebude vyrůstat v takové rodině…,” svěřila se sledujícím se svým příběhem Tadeášova matka. “Já jsem třeba pravý opak. Já ty toxické vztahy vyhledávám…,” řekl Tadeáš.
“No, protože ty jsi sebemrskač…A myslím, že máme spoustu věcí, které ve vztazích děláme špatně oba…Takové ty dárky, velká gesta, že sednu do vlaku a jedu za ním…A pak čekáš, že ti to ten druhý oplatí…A on nikdy nepřijede…Prostě čekáš, že když se sám nějak chováš, tak že ten druhý to má v hlavě stejně…Že bude dělat stejné věci a stejně se chovat…Ale tak to nefunguje…,” uzavřela toto často probírané téma Lenka.